Thinking x Bullshits x Others

December 2015

Was there such a time where I didn’t stand alone?

6. december 2015 at 23:57 | Dark Devil |  Shits
Once upon a time I swore I had a heart
Long before the world I know tore it all apart,
Once upon a time there was a part of me I shared
Years before they took away the part of me that cared

Měla bych jít spát a místo toho zase sedím tady a přemýšlím, jak si to všechno v hlavě urovnat a v blízko době se z toho pokud možno nezbláznit. Mám pocit, že ať se to pokusím napsat jakkoliv, nebo to dostatečně vystihovat to, co cítím a nikdy se to tomu ani zdaleka nepřiblíží.

Udělala jsem pár blbostí, ale kdo ne? Podělala jsem pár věcí, ale to se prostě stane. Nemůžu se do ničeho dokopat, ale to snad přejde? A nutím se do věcí, i když mi to nejde. (A vlastně jsem ani neplánovala, aby se tohle rýmovalo.)

Podívali jste se někdy na někoho a zjistili jste, že ho vlastně už vůbec neznáte? Jako by se vám měnil před očima a najednou člověk, o kterém jste mohli do nedávna tvrdit, že o něm víte spoustu věcí, najednou byl někdo jiný a najednou už vůbec nic nedávalo smysl?
Připadám si jako Alenka v říši divů, jen v trochu hororovém podání. Alenka v říši hororvých divů. Nebo něco na ten způsob. A místo bílého králíčka s vestou a kloboučkem je tu on. A zase jenom ON. Objeví se z ničeho nic, nabourá mi celý svět, nakřápne zdi, které jsem tak dlouho stavěla a pak zase odejde, jako kdyby se nic nestalo. Nevím, čím jsem si tohle zasloužila, ale klidně se toho vzdám.

Seděla jsem s rodinnou skvadrou v cukrárně u kafe a byla potichu jako vždy, což nikdy nikomu nepřijde divný, jen zrovna teď se asi nudili, tak se do mě pustili. Najednou mají všichni problém s tím, jak projevuju svoje emoce (podle nich je totiž neprojevuju vůbec), jsem prý jako nečitelná socha, jako bílá zeď, jako nepopsaná stránka.. cokoliv. Málem jsem se zasmála, když máma zamyšleně pronesla: "Vždycky jsi byla tak šťastné dítě a teď, když se na tebe podívám, mám pocit, že se něco změnilo." No ne, vážně ty fištrone? A to jsi na mě musela koukat přes 5 let, abys na něco takovýho kápla? *tleská* Jen jsem jí odmávla s úsměvem a jako vždy se s tím spokojila. A vlastně ani nevím, proč tohle píšu...

V pátek máme maturák. Tradá. Trochu se bojím a trochu se těším. Tak... asi držte palce.. please?